úsměvný
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈuːsm̩ɲɛvniː]
- Hyphenation: úsměv‧ný
Adjective
úsměvný (comparative úsměvnější, superlative nejúsměvnější)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | úsměvný | úsměvná | úsměvné | |
| genitive | úsměvného | úsměvné | úsměvného | |
| dative | úsměvnému | úsměvné | úsměvnému | |
| accusative | úsměvného | úsměvný | úsměvnou | úsměvné |
| locative | úsměvném | úsměvné | úsměvném | |
| instrumental | úsměvným | úsměvnou | úsměvným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | úsměvní | úsměvné | úsměvná | |
| genitive | úsměvných | |||
| dative | úsměvným | |||
| accusative | úsměvné | úsměvná | ||
| locative | úsměvných | |||
| instrumental | úsměvnými | |||
Related terms
Further reading
- “úsměvný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “úsměvný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “úsměvný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025