častý

Inherited from Old Czech častý, from Proto-Slavic *čęstъ. First attested in the 14th century.

• IPA^(key): [ˈt͡ʃastiː]

• Audio:

  (file)

častý (comparative častější, superlative nejčastější, adverb často)

1. frequent

   velmi častý nežádoucí účinek ― a very common side effect

• It can be used with both eventive and resultative nouns, but for resultative nouns it is only used in the plural form of the noun.

• “častý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “častý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “častý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Inherited from Proto-Slavic *čęstъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡ʃastɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡ʃastiː/, /ˈt͡ʃastɛj/

častý (comparative čěščší or čěstější, superlative najčěščší or najčěstější, short comparative čěščí or čěstější, short superlative najčěščí or najčěstějí, adverb často)

1. dense
2. many, abundant (occurring in large quantities)
3. frequent (often recurring)
4. repeated, recurrent
5. constant, persistent

• Czech: častý

• Jan Gebauer (1903–1916) “častý”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění