čeledník
Czech
Etymology
From čeledín (“farm servant”) + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɛlɛdɲiːk]
- Rhymes: -ɛdɲiːk
- Hyphenation: če‧led‧ník
Noun
čeledník m inan
Declension
Declension of čeledník (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čeledník | čeledníky |
| genitive | čeledníku | čeledníků |
| dative | čeledníku | čeledníkům |
| accusative | čeledník | čeledníky |
| vocative | čeledníku | čeledníky |
| locative | čeledníku | čelednících |
| instrumental | čeledníkem | čeledníky |
Related terms
Further reading
- “čeledník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “čeledník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “čeledník”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “čeledník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025