čepičář

Czech

Etymology

From čepice (“cap”) +‎ -ář.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈt͡ʃɛpɪt͡ʃaːr̝̊]
  • Rhymes: -ɪtʃaːr̝̊
  • Hyphenation: če‧pi‧čář

Noun

čepičář m anim (female equivalent čepičářka)

  1. capmaker

Declension

Declension of čepičář (soft masculine animate)
singular plural
nominative čepičář čepičáři
genitive čepičáře čepičářů
dative čepičářovi, čepičáři čepičářům
accusative čepičáře čepičáře
vocative čepičáři čepičáři
locative čepičářovi, čepičáři čepičářích
instrumental čepičářem čepičáři

Derived terms

  • čepičářství n

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.