činže
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech činžě, from Middle High German zins.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɪnʒɛ]
- Rhymes: -ɪnʒɛ
- Hyphenation: čin‧že
Noun
činže f (relational adjective činžovní)
- (chiefly obsolete) rent (apartment rental fee)
- Synonym: nájemné
- 1892, Rozhledy[1], volume 1, Bedřich Koćí, page 360:
- Na tento nedostatek poukázal v říšské radě jediný poslanec Kaftan, jenž navrhoval, aby stanovení maxima činže v domech, jež vystaví obce, dobročinné spolky a ústavy nebo společenstva z dělníkův utvořená, přenecháno bylo zemskému zákonodárství
- This shortcoming was pointed out in the Imperial Council by the only member of parliament, Kaftan, who proposed that the determination of the maximum rent in houses built by municipalities, charitable associations and institutions or societies formed by workers should be left to the provincial legislature.
Declension
Declension of činže (soft feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | činže | činže |
| genitive | činže | činží |
| dative | činži | činžím |
| accusative | činži | činže |
| vocative | činže | činže |
| locative | činži | činžích |
| instrumental | činží | činžemi |
Further reading
- “činže”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
- “činže”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “činže”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “činže”, in Slovník nářečí českého jazyka (in Czech), 2016–
- “činže”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989