člun
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *čьlnъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃlun]
Audio: (file)
Noun
člun m inan
Declension
Declension of člun (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | člun | čluny |
| genitive | člunu | člunů |
| dative | člunu | člunům |
| accusative | člun | čluny |
| vocative | člune | čluny |
| locative | člunu | člunech |
| instrumental | člunem | čluny |
Related terms
- člunař
- člunek
- člunový
- rychločlun
Further reading
- “člun”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “člun”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989