čokl
See also: cokl
Czech
Etymology
Borrowed from Romani džukel.[1][2]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃokl̩]
Audio: (file) - Rhymes: -okl̩
Noun
čokl m anim (diminutive čoklík or čoklíček)
Declension
Declension of čokl (hard masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | čokl | čoklové |
| genitive | čokla | čoklů |
| dative | čoklovi, čoklu | čoklům |
| accusative | čokla | čokly |
| vocative | čokle | čoklové |
| locative | čoklovi, čoklu | čoklech |
| instrumental | čoklem | čokly |
References
- ^ Hugo, Jan et al., editors (2020), “čokl”, in Slovník nespisovné češtiny:argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost. Historie a původ slov [Dictionary of non-standard Czech: argot, slang and common language from ancient times to the present. History and origin of words] (in Czech), 4th edition, Prague: Maxdorf, →ISBN
- ^ Václav Machek (1968) “čokl”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 106
Further reading
- “čokl”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “čokl”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “čokl”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “čokl”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz