řečtinář
Czech
Etymology
From řečtina (“Greek”) + -ář.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈr̝ɛt͡ʃcɪnaːr̝̊]
- Rhymes: -ɪnaːr̝̊
- Hyphenation: řeč‧ti‧nář
Noun
řečtinář m anim (female equivalent řečtinářka)
Declension
Declension of řečtinář (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | řečtinář | řečtináři |
| genitive | řečtináře | řečtinářů |
| dative | řečtinářovi, řečtináři | řečtinářům |
| accusative | řečtináře | řečtináře |
| vocative | řečtináři | řečtináři |
| locative | řečtinářovi, řečtináři | řečtinářích |
| instrumental | řečtinářem | řečtináři |
Related terms
- See řečtina
Further reading
- “řečtinář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “řečtinář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “řečtinář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025