řiedký

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *rědъkъ.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈr̝i̯ɛːdkɨː/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈr̝iːtkiː/, /ˈr̝iːtkɛj/

Adjective

řiedký (short form řiedek, comparative řědší, superlative najřědší)

  1. sparse, rare

Declension

Declension of řiedký (hard)
singular
masculine feminine neuter
nominative řiedký řiedká řiedké
genitive řiedkého řiedké řiedkého
dative řiedkému řiedciej, řiedkéj řiedkému
accusative řiedkého, řiedký řiedkú řiedké
locative řiedciem, řiedkém řiedciej, řiedkéj řiedciem, řiedkém
instrumental řiedkým řiedkú řiedkým
dual
masculine feminine neuter
nominative řiedká řiedciej, řiedkéj
genitive řiedkú
dative řiedkýma
accusative řiedká řiedciej, řiedkéj
locative řiedkú
instrumental řiedkýma
plural
masculine feminine neuter
nominative řiedcí řiedké řiedká
genitive řiedkých
dative řiedkým
accusative řiedké řiedká
locative řiedkých
instrumental řiedkými

Derived terms

Descendants

  • Czech: řídký

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.