| infinitive
|
supine
|
verbal noun
|
| řiekati
|
řiekat
|
řiekánie
|
|
|
Present
|
Imperative
|
| Singular
|
Dual
|
Plural
|
Singular
|
Dual
|
Plural
|
| 1st person
|
řiekaju |
řiekávě (-va) |
řiekám (-me/-my)
|
— |
řiekajvě (-va) |
řiekajme (-my)
|
| 2nd person
|
řiekáš |
řiekáta |
řiekáte
|
řiekaj |
řiekajta |
řiekajte
|
| 3rd person
|
řieká |
řiekáta |
řiekajú
|
řiekaj |
řiekajta |
řiekajte
|
|
|
Sigmatic aorist
|
Imperfect
|
| Singular
|
Dual
|
Plural
|
Singular
|
Dual
|
Plural
|
| 1st person
|
řiekach |
řiekachově (-va) |
řiekachom (-me/-my)
|
řiekách, řiekajiech |
řiekáchově, řiekajiechově (-va) |
řiekáchom, řiekajiechom (-me/-my)
|
| 2nd person
|
řieka |
řiekasta (-šta) |
řiekaste (-šte)
|
řiekáše, řiekajieše |
řiekášta, řiekajiešta (-sta) |
řiekášte, řiekajiešte (-ste)
|
| 3rd person
|
řieka |
řiekasta (-šta) |
řiekachu
|
řiekáše, řiekajieše |
řiekášta, řiekajiešta (-sta) |
řiekáchu, řiekajiechu
|
|
|
L-participle
|
Passive participle
|
| Singular
|
Dual
|
Plural
|
Singular
|
Dual
|
Plural
|
| Masculine
|
řiekal
|
řiekala
|
řiekali
|
řiekán
|
řiekána
|
řiekáni
|
| Feminine
|
řiekala
|
řiekale
|
řiekaly
|
řiekána
|
řiekáně
|
řiekány
|
| Neuter
|
řiekalo
|
řiekale
|
řiekala
|
řiekáno
|
řiekáně
|
řiekána
|
|
|
Nt-participle
|
S-participle
|
| Singular
|
Dual
|
Plural
|
Singular
|
Dual
|
Plural
|
| Masculine
|
řiekajě
|
řiekajúce
|
řiekav
|
řiekavše
|
| Feminine
|
řiekajúci
|
řiekavši
|
| Neuter
|
řiekajě, řiekajúci
|
řiekav, řiekavši
|
Note: This table shows the most common forms of řiekati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.