ščúr
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃt͡ʃuːr]
Noun
ščúr m anim
- (dialectal) alternative form of štír
Declension
Declension of ščúr (hard masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ščúr | ščúři |
| genitive | ščúra | ščúrů |
| dative | ščúrovi, ščúru | ščúrům |
| accusative | ščúra | ščúry |
| vocative | ščúre | ščúři |
| locative | ščúrovi, ščúru | ščúrech |
| instrumental | ščúrem | ščúry |
Further reading
- “ščúr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ščúr”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
Old Czech
Alternative forms
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *ščurъ.
Pronunciation
Noun
ščúr m animal
Declension
Declension of ščúr (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | ščúr | ščúry | ščúři, ščúrové |
| genitive | ščúra, ščúru | ščúrú | ščúróv |
| dative | ščúru, ščúrovi | ščúroma | ščúróm |
| accusative | ščúr, ščúra | ščúry | ščúry |
| vocative | ščúře | ščúry | ščúři, ščúrové |
| locative | ščúřě, ščúru, ščúrovi | ščúrú | ščúřiech |
| instrumental | ščúrem | ščúroma | ščúry |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: štír
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “ščúr”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění