šikmý
Czech
Etymology
From šik + -mý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃɪkmiː]
Adjective
šikmý (comparative šikmější, superlative nejšikmější, adverb šikmo or (rare) šikmě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | šikmý | šikmá | šikmé | |
| genitive | šikmého | šikmé | šikmého | |
| dative | šikmému | šikmé | šikmému | |
| accusative | šikmého | šikmý | šikmou | šikmé |
| locative | šikmém | šikmé | šikmém | |
| instrumental | šikmým | šikmou | šikmým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | šikmí | šikmé | šikmá | |
| genitive | šikmých | |||
| dative | šikmým | |||
| accusative | šikmé | šikmá | ||
| locative | šikmých | |||
| instrumental | šikmými | |||
Derived terms
adjective
- šikmooký
adverb
- šikmo
nouns
- šikmina
- šikmost
Further reading
- “šikmý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “šikmý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “šikmý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025