šiml
See also: Šiml
Czech
Etymology
Borrowed from German Schimmel.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃɪml]
Noun
šiml m anim
Declension
Declension of šiml (hard masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | šiml | šimlové |
| genitive | šimla | šimlů |
| dative | šimlovi, šimlu | šimlům |
| accusative | šimla | šimly |
| vocative | šimle | šimlové |
| locative | šimlovi, šimlu | šimlech |
| instrumental | šimlem | šimly |
Derived terms
References
- ^ Václav Machek (1968) “šiml”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 608
Further reading
- “šiml”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “šiml”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “šiml”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “šiml”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz