škopek
Czech
Etymology
From Proto-Slavic *skopъ + -ek.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃkopɛk]
Noun
škopek m inan
Declension
Declension of škopek (velar masculine inanimate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | škopek | škopky |
| genitive | škopku | škopků |
| dative | škopku | škopkům |
| accusative | škopek | škopky |
| vocative | škopku | škopky |
| locative | škopku | škopcích |
| instrumental | škopkem | škopky |
See also
References
- ^ Václav Machek (1968) “škopek”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 612
Further reading
- “škopek”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “škopek”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “škopek”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025