šmejd
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech šmejd, from German (Ge)schmeide (“jewelry”).[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃmɛjt]
- Rhymes: -ɛjt
Noun
šmejd m anim
Declension
Declension of šmejd (hard masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | šmejd | šmejdové, šmejdi |
| genitive | šmejda | šmejdů |
| dative | šmejdovi, šmejdu | šmejdům |
| accusative | šmejda | šmejdy |
| vocative | šmejde | šmejdové, šmejdi |
| locative | šmejdovi, šmejdu | šmejdech |
| instrumental | šmejdem | šmejdy |
Noun
šmejd m inan
Declension
Declension of šmejd (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | šmejd | šmejdy |
| genitive | šmejdu | šmejdů |
| dative | šmejdu | šmejdům |
| accusative | šmejd | šmejdy |
| vocative | šmejde | šmejdy |
| locative | šmejdu | šmejdech |
| instrumental | šmejdem | šmejdy |
References
- ^ Václav Machek (1968) “šmejd”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 617
Further reading
- “šmejd”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “šmejd”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “šmejd”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025