štěkání
Czech
Etymology
From štěkat + -ání.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃcɛkaːɲiː]
Noun
štěkání n
- verbal noun of štěkat
Declension
Declension of štěkání (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | štěkání | štěkání |
| genitive | štěkání | štěkání |
| dative | štěkání | štěkáním |
| accusative | štěkání | štěkání |
| vocative | štěkání | štěkání |
| locative | štěkání | štěkáních |
| instrumental | štěkáním | štěkáními |
Further reading
- “štěkání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “štěkání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025