žádoucí
Czech
Etymology
From žádat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʒaːdou̯t͡siː]
Adjective
žádoucí (comparative žádoucnější, superlative nejžádoucnější)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | žádoucí | žádoucí | žádoucí | |
| genitive | žádoucího | žádoucí | žádoucího | |
| dative | žádoucímu | žádoucí | žádoucímu | |
| accusative | žádoucího | žádoucí | žádoucí | žádoucí |
| locative | žádoucím | žádoucí | žádoucím | |
| instrumental | žádoucím | žádoucí | žádoucím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | žádoucí | žádoucí | žádoucí | |
| genitive | žádoucích | |||
| dative | žádoucím | |||
| accusative | žádoucí | žádoucí | ||
| locative | žádoucích | |||
| instrumental | žádoucími | |||
Further reading
- “žádoucí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žádoucí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žádoucí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025