žák
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech žák, from Ecclesiastical Latin diācus, from Ancient Greek διάκος (diákos).[1] Cognate to Polish żak.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʒaːk]
Audio: (file) - Rhymes: -aːk
- Hyphenation: žák
Noun
žák m anim (female equivalent žačka or žákyně, relational adjective žákovský, diminutive žáček)
Declension
Derived terms
References
- ^ Jiří Rejzek (2007) “žák”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda
Further reading
- “žák”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žák”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žák”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025