žejdlík
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech žejdlík, from German Seidel.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʒɛjdliːk]
Noun
žejdlík m inan
Declension
Declension of žejdlík (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | žejdlík | žejdlíky |
| genitive | žejdlíku | žejdlíků |
| dative | žejdlíku | žejdlíkům |
| accusative | žejdlík | žejdlíky |
| vocative | žejdlíku | žejdlíky |
| locative | žejdlíku | žejdlících |
| instrumental | žejdlíkem | žejdlíky |
Further reading
- “žejdlík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žejdlík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žejdlík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025