živel

Inherited from Proto-Slavic *živelъ. By surface analysis, živý +‎ -el.

• IPA^(key): [ˈʒɪvɛl]

živel m inan (relational adjective živelní or živelný)

1. element (one of the hypothetical four basic building blocks of matter: water, earth, fire, and air)
2. (dated) element (group of people within a larger group having a particular common characteristic)
   • 1990, Antonín Kratochvil, Žaluji‎^[1], 3rd edition, Prague, →ISBN, page 244:

     Na lavici obžalovaných vedle úkladných vrahů sedí českoslovenští reakční emigranté – Zenklové, Ripkové, Lettrichové, Procházkové, Majerové, Peroutkové a spol., kteří se křečovitě snaží pomocí západních rozhlasových stanic v kalných vodách živlů z řad odstraněných, dříve vládnoucích tříd, zasévat zavilou nenávist proti našemu lidu a jeho cestě k socialistické budoucnosti.

     (please add an English translation of this quotation)

• “živel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “živel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “živel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Inherited from Proto-Slavic *živelъ. First attested in the 14th century. Compare Slovene živȃł with the same meaning.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʒiʋɛɫ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʒivɛl/

živel m inan

1. animal

• Czech: živel

• Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících [Czech wordstock in Klaret dictionaries] (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 74
• Jan Gebauer (1903–1916) “živel”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění