Κολχός
Ancient Greek
Etymology
From Urartian 𒆳𒄣𒌌𒄩 (KUR.qu-ul-ḫa /Qulḫa/).
Pronunciation
- (5th BCE Attic) IPA(key): /kol.kʰós/
- (1st CE Egyptian) IPA(key): /kolˈkʰos/
- (4th CE Koine) IPA(key): /kolˈxos/
- (10th CE Byzantine) IPA(key): /kolˈxos/
- (15th CE Constantinopolitan) IPA(key): /kolˈxos/
Noun
Κολχός • (Kolkhós) m (genitive Κολχοῦ); second declension
Inflection
| Case / # | Singular | Dual | Plural | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominative | ὁ Κολχός ho Kolkhós |
τὼ Κολχώ tṑ Kolkhṓ |
οἱ Κολχοί hoi Kolkhoí | ||||||||||
| Genitive | τοῦ Κολχοῦ toû Kolkhoû |
τοῖν Κολχοῖν toîn Kolkhoîn |
τῶν Κολχῶν tôn Kolkhôn | ||||||||||
| Dative | τῷ Κολχῷ tōî Kolkhōî |
τοῖν Κολχοῖν toîn Kolkhoîn |
τοῖς Κολχοῖς toîs Kolkhoîs | ||||||||||
| Accusative | τὸν Κολχόν tòn Kolkhón |
τὼ Κολχώ tṑ Kolkhṓ |
τοὺς Κολχούς toùs Kolkhoús | ||||||||||
| Vocative | Κολχέ Kolkhé |
Κολχώ Kolkhṓ |
Κολχοί Kolkhoí | ||||||||||
| Notes: |
| ||||||||||||
Derived terms
- Κολχῐκός (Kolkhĭkós)
- Κολχῐ́ς (Kolkhĭ́s)
Descendants
- Greek: Κολχός (Kolchós)
- plural: Κολχοί (Kolchoí)
- → Latin: Colchus