αλέρωτος
Greek
Adjective
αλέρωτος • (alérotos) m (feminine αλέρωτη, neuter αλέρωτο)
Declension
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | αλέρωτος (alérotos) | αλέρωτη (aléroti) | αλέρωτο (aléroto) | αλέρωτοι (alérotoi) | αλέρωτες (alérotes) | αλέρωτα (alérota) | |
| genitive | αλέρωτου (alérotou) | αλέρωτης (alérotis) | αλέρωτου (alérotou) | αλέρωτων (aléroton) | αλέρωτων (aléroton) | αλέρωτων (aléroton) | |
| accusative | αλέρωτο (aléroto) | αλέρωτη (aléroti) | αλέρωτο (aléroto) | αλέρωτους (alérotous) | αλέρωτες (alérotes) | αλέρωτα (alérota) | |
| vocative | αλέρωτε (alérote) | αλέρωτη (aléroti) | αλέρωτο (aléroto) | αλέρωτοι (alérotoi) | αλέρωτες (alérotes) | αλέρωτα (alérota) | |
Synonyms
- αβρόμιστος (avrómistos)
- αλέκιαστος (alékiastos)