αμάλωτος
Greek
Adjective
αμάλωτος • (amálotos) m (feminine αμάλωτη, neuter αμάλωτο)
Declension
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | αμάλωτος (amálotos) | αμάλωτη (amáloti) | αμάλωτο (amáloto) | αμάλωτοι (amálotoi) | αμάλωτες (amálotes) | αμάλωτα (amálota) | |
| genitive | αμάλωτου (amálotou) | αμάλωτης (amálotis) | αμάλωτου (amálotou) | αμάλωτων (amáloton) | αμάλωτων (amáloton) | αμάλωτων (amáloton) | |
| accusative | αμάλωτο (amáloto) | αμάλωτη (amáloti) | αμάλωτο (amáloto) | αμάλωτους (amálotous) | αμάλωτες (amálotes) | αμάλωτα (amálota) | |
| vocative | αμάλωτε (amálote) | αμάλωτη (amáloti) | αμάλωτο (amáloto) | αμάλωτοι (amálotoi) | αμάλωτες (amálotes) | αμάλωτα (amálota) | |
Antonyms
- μαλωμένος (maloménos, “scolded”)
Related terms
- μαλώνω (malóno, “to scold, to rebuke”)