ανάπρωρος
Greek
Adjective
ανάπρωρος • (anáproros) m (feminine ανάπρωρη, neuter ανάπρωρο)
- alternative form of ανάπλωρος (anáploros)
Declension
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | ανάπρωρος (anáproros) | ανάπρωρη (anáprori) | ανάπρωρο (anáproro) | ανάπρωροι (anáproroi) | ανάπρωρες (anáprores) | ανάπρωρα (anáprora) | |
| genitive | ανάπρωρου (anáprorou) | ανάπρωρης (anáproris) | ανάπρωρου (anáprorou) | ανάπρωρων (anáproron) | ανάπρωρων (anáproron) | ανάπρωρων (anáproron) | |
| accusative | ανάπρωρο (anáproro) | ανάπρωρη (anáprori) | ανάπρωρο (anáproro) | ανάπρωρους (anáprorous) | ανάπρωρες (anáprores) | ανάπρωρα (anáprora) | |
| vocative | ανάπρωρε (anáprore) | ανάπρωρη (anáprori) | ανάπρωρο (anáproro) | ανάπρωροι (anáproroi) | ανάπρωρες (anáprores) | ανάπρωρα (anáprora) | |