αποδοτέος
Greek
Adjective
αποδοτέος • (apodotéos) m (feminine ήη)
Declension
| singular | plural | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | αποδοτέος (apodotéos) | αποδοτέα (apodotéa) | αποδοτέο (apodotéo) | αποδοτέοι (apodotéoi) | αποδοτέες (apodotées) | αποδοτέα (apodotéa) | |
| genitive | αποδοτέου (apodotéou) | αποδοτέας (apodotéas) | αποδοτέου (apodotéou) | αποδοτέων (apodotéon) | αποδοτέων (apodotéon) | αποδοτέων (apodotéon) | |
| accusative | αποδοτέο (apodotéo) | αποδοτέα (apodotéa) | αποδοτέο (apodotéo) | αποδοτέους (apodotéous) | αποδοτέες (apodotées) | αποδοτέα (apodotéa) | |
| vocative | αποδοτέε (apodotée) | αποδοτέα (apodotéa) | αποδοτέο (apodotéo) | αποδοτέοι (apodotéoi) | αποδοτέες (apodotées) | αποδοτέα (apodotéa) | |
Related terms
- see: απόδοση f (apódosi, “attribution; apodosis”)