διάστιχο
Greek
Noun
διάστιχο • (diásticho) n
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | διάστιχο (diásticho) | διάστιχα (diásticha) |
| genitive | διαστίχου (diastíchou) διάστιχου (diástichou) |
διαστίχων (diastíchon) |
| accusative | διάστιχο (diásticho) | διάστιχα (diásticha) |
| vocative | διάστιχο (diásticho) | διάστιχα (diásticha) |