επίχρισμα
Greek
Noun
επίχρισμα • (epíchrisma) n (plural επιχρίσματα)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | επίχρισμα (epíchrisma) | επιχρίσματα (epichrísmata) |
| genitive | επιχρίσματος (epichrísmatos) | επιχρισμάτων (epichrismáton) |
| accusative | επίχρισμα (epíchrisma) | επιχρίσματα (epichrísmata) |
| vocative | επίχρισμα (epíchrisma) | επιχρίσματα (epichrísmata) |
Coordinate terms
- see: κονίαμα n (koníama, “mortar”)