θησαυρώ
See also: θησαυρῷ
Ancient Greek
Pronunciation
- (5th BCE Attic) IPA(key): /tʰɛː.sau̯.rɔ̌ː/
- (1st CE Egyptian) IPA(key): /tʰe̝.sawˈro/
- (4th CE Koine) IPA(key): /θi.saˈβro/
- (10th CE Byzantine) IPA(key): /θi.saˈvro/
- (15th CE Constantinopolitan) IPA(key): /θi.saˈvro/
Noun
θησαυρώ • (thēsaurṓ)
- nominative/accusative/vocative dual of θησαυρός (thēsaurós)