Greek
Etymology
Borrowed from Venetan cavaletto a diminutive form of cavallo (“horse”).
Pronunciation
Noun
καβαλέτο • (kavaléto) n (plural καβαλέτα)
- (painting) easel
- (woodworking) sawhorse
Declension
Declension of καβαλέτο
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
καβαλέτο (kavaléto)
|
καβαλέτα (kavaléta)
|
| genitive
|
καβαλέτου (kavalétou)
|
καβαλέτων (kavaléton)
|
| accusative
|
καβαλέτο (kavaléto)
|
καβαλέτα (kavaléta)
|
| vocative
|
καβαλέτο (kavaléto)
|
καβαλέτα (kavaléta)
|