καθαρωτέρα

Ancient Greek

Pronunciation

 

Adjective

κᾰθᾰρωτέρᾱ • (kăthărōtérā)

  1. inflection of κᾰθᾰρώτερος (kăthărṓteros):
    1. feminine nominative/vocative singular
    2. feminine nominative/accusative/vocative dual