καταλυτέω
See also: καταλυτέῳ
Ancient Greek
Pronunciation
- (5th BCE Attic) IPA(key): /ka.ta.ly.té.ɔː/
- (1st CE Egyptian) IPA(key): /ka.ta.lyˈte.o/
- (4th CE Koine) IPA(key): /ka.ta.lyˈte.o/
- (10th CE Byzantine) IPA(key): /ka.ta.lyˈte.o/
- (15th CE Constantinopolitan) IPA(key): /ka.ta.liˈte.o/
Adjective
κᾰτᾰλῠτέω • (kătălŭtéō)
- masculine/neuter nominative/accusative/vocative dual of καταλυτέος (katalutéos)