ολομέλεια
Greek
Noun
ολομέλεια • (oloméleia) f (plural ολομέλειες)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ολομέλεια (oloméleia) | ολομέλειες (oloméleies) |
| genitive | ολομέλειας (oloméleias) | ολομελειών (olomeleión) |
| accusative | ολομέλεια (oloméleia) | ολομέλειες (oloméleies) |
| vocative | ολομέλεια (oloméleia) | ολομέλειες (oloméleies) |
Related terms
- ολομελής (olomelís, “plenary”)