σουρούπωμα
Greek
Etymology
From σουρουπώνει (souroupónei, “the sun sets”) + -μα (-ma).
Noun
σουρούπωμα • (souroúpoma) n (plural σουρουπώματα)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | σουρούπωμα (souroúpoma) | σουρουπώματα (souroupómata) |
| genitive | σουρουπώματος (souroupómatos) | σουρουπωμάτων (souroupomáton) |
| accusative | σουρούπωμα (souroúpoma) | σουρουπώματα (souroupómata) |
| vocative | σουρούπωμα (souroúpoma) | σουρουπώματα (souroupómata) |
References
- LKNE, “σουρούπωμα”
- Babiniotis (2002), page 1627a: “σουρούπωμα”
- Vlachos (1871), page 503b: “σουρούπωμα”
- Papahagi (1974), page 1138: “[surúpumă]”