детлић
Serbo-Croatian
Alternative forms
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *dętelъ.
Noun
де̏тлић m anim (Latin spelling dȅtlić)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | детлић | детлићи |
| genitive | детлића | детлића |
| dative | детлићу | детлићима |
| accusative | детлића | детлиће |
| vocative | детлићу | детлићи |
| locative | детлићу | детлићима |
| instrumental | детлићем | детлићима |