заповѣдь
Old Church Slavonic
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *zapovědь. By surface analysis, за (za) + повѣдь (povědĭ).
Noun
заповѣдь • (zapovědĭ) f
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | заповѣдь zapovědĭ |
заповѣди zapovědi |
заповѣди zapovědi |
| genitive | заповѣди zapovědi |
заповѣдью, заповѣдию zapovědĭju, zapovědiju |
заповѣдьи, заповѣдии zapovědĭi, zapovědii |
| dative | заповѣди zapovědi |
заповѣдьма zapovědĭma |
заповѣдьмъ zapovědĭmŭ |
| accusative | заповѣдь zapovědĭ |
заповѣди zapovědi |
заповѣди zapovědi |
| instrumental | заповѣдьѭ, заповѣдиѭ zapovědĭjǫ, zapovědijǫ |
заповѣдьма zapovědĭma |
заповѣдьми zapovědĭmi |
| locative | заповѣди zapovědi |
заповѣдью, заповѣдию zapovědĭju, zapovědiju |
заповѣдьхъ zapovědĭxŭ |
| vocative | заповѣди zapovědi |
заповѣди zapovědi |
заповѣдьѥ, заповѣдиѥ zapovědĭje, zapovědije |
Descendants
References
- Nikolić, Svetozar (1989) Staroslovenski jezik: Pravopis, glasovi, oblici, Beograd
Russian
Noun
за́повѣдь • (zápovědʹ) f inan (genitive за́повѣди, nominative plural за́повѣди, genitive plural за́повѣдей, relational adjective заповѣ́дный)
- Pre-1918 spelling of за́поведь (zápovedʹ).
Declension
Pre-reform declension of за́повѣдь (inan fem-form 3rd-decl accent-a)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | за́повѣдь zápovědʹ |
за́повѣди zápovědi |
| genitive | за́повѣди zápovědi |
за́повѣдей zápovědej |
| dative | за́повѣди zápovědi |
за́повѣдямъ zápovědjam |
| accusative | за́повѣдь zápovědʹ |
за́повѣди zápovědi |
| instrumental | за́повѣдью zápovědʹju |
за́повѣдями zápovědjami |
| prepositional | за́повѣди zápovědi |
за́повѣдяхъ zápovědjax |