избꙑти

See also: избити

Old Church Slavonic

Etymology

из- (iz-) +‎ бꙑти (byti)

Verb

избꙑти • (izbytipf

  1. to remain, exceed, survive
    • from the Slavonic Josephus:
      и не избы от нихъ никтоже, овѣмъ въ пламень вмѣтавшимъся, овѣмъ ту изгорѣвшимъ.
      i ne izby ot nixŭ niktože, ověmŭ vŭ plamenĭ vmětavšimŭsja, ověmŭ tu izgorěvšimŭ.
      (please add an English translation of this quotation)
  2. to escape
    • from Vita Methodii, 1000200-1000210:
      и тако и поустиша, рекъше Коцьлоу аще сего имаши оу себе, не избоудеши насъ добрѣ.
      i tako i pustiša, rekŭše Kocĭlu ašte sego imaši u sebe, ne izbudeši nasŭ dobrě.
      So they released him, saying to Kocel: If you keep this man with you, you shall not escape easily from us.
  3. to leave
    • from Vita Methodii, 0300300-0300310:
      и обрѣтъ врѣмѧ, избꙑсть кнѧжениѩ и шьдъ въ Алимбь
      i obrětŭ vrěmę, izbystĭ knęženiję i šĭdŭ vŭ Alimbĭ
      and, upon finding the opportunity, he left the principality and went to Olympus.

Conjugation

Present tense of избꙑти
singular dual plural
азъ (azŭ) тꙑ (ty) тъ () вѣ () ва (va) та (ta) мꙑ (my) вꙑ (vy) ти (ti)
избѫдѫ (izbǫdǫ) избѫдеши (izbǫdeši) избѫдетъ (izbǫdetŭ) избѫдевѣ (izbǫdevě) избѫдета (izbǫdeta) избѫдете (izbǫdete) избѫдемъ (izbǫdemŭ) избѫдете (izbǫdete) избѫдѫтъ (izbǫdǫtŭ)

Derived terms

  • избꙑвати (izbyvati)
  • избꙑтиѥ (izbytije)
  • избꙑтъкъ (izbytŭkŭ)
    • избꙑтъковати (izbytŭkovati)
    • избꙑтъчьствовати (izbytŭčĭstvovati)

References

  • Бояджиев, Андрей (2016) Старобългарска читанка[1], София

Further reading