исповѣдьникъ

Old Church Slavonic

Etymology

исповѣдь (ispovědĭ) +‎ -ьникъ (-ĭnikŭ)

Noun

исповѣдьникъ • (ispovědĭnikŭm

  1. supporter, backer

Declension

Declension of исповѣдьникъ (o-stem)
singular dual plural
nominative исповѣдьникъ
ispovědĭnikŭ
исповѣдьника
ispovědĭnika
исповѣдьници
ispovědĭnici
genitive исповѣдьника
ispovědĭnika
исповѣдьникоу
ispovědĭniku
исповѣдьникъ
ispovědĭnikŭ
dative исповѣдьникоу, исповѣдьникови
ispovědĭniku, ispovědĭnikovi
исповѣдьникома
ispovědĭnikoma
исповѣдьникомъ
ispovědĭnikomŭ
accusative исповѣдьникъ, исповѣдьника
ispovědĭnikŭ, ispovědĭnika
исповѣдьника
ispovědĭnika
исповѣдьникꙑ
ispovědĭniky
instrumental исповѣдьникомъ
ispovědĭnikomŭ
исповѣдьникома
ispovědĭnikoma
исповѣдьникꙑ
ispovědĭniky
locative исповѣдьницѣ
ispovědĭnicě
исповѣдьникоу
ispovědĭniku
исповѣдьницѣхъ
ispovědĭnicěxŭ
vocative исповѣдьниче
ispovědĭniče
исповѣдьника
ispovědĭnika
исповѣдьници
ispovědĭnici