напилить
Russian
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [nəpʲɪˈlʲitʲ]
Verb
напили́ть • (napilítʹ) pf
- to saw (a quantity of)
Conjugation
Conjugation of напили́ть (class 4c perfective transitive)
| perfective aspect | ||
|---|---|---|
| infinitive | напили́ть napilítʹ | |
| participles | present tense | past tense |
| active | — | напили́вший napilívšij |
| passive | — | напи́ленный napílennyj |
| adverbial | — | напили́в napilív, напили́вши napilívši |
| present tense | future tense | |
| 1st singular (я) | — | напилю́ napiljú |
| 2nd singular (ты) | — | напи́лишь napílišʹ |
| 3rd singular (он/она́/оно́) | — | напи́лит napílit |
| 1st plural (мы) | — | напи́лим napílim |
| 2nd plural (вы) | — | напи́лите napílite |
| 3rd plural (они́) | — | напи́лят napíljat |
| imperative | singular | plural |
| напили́ napilí |
напили́те napilíte | |
| past tense | singular | plural (мы/вы/они́) |
| masculine (я/ты/он) | напили́л napilíl |
напили́ли napilíli |
| feminine (я/ты/она́) | напили́ла napilíla | |
| neuter (оно́) | напили́ло napilílo | |