содрогнуться

Russian

Etymology

Perhaps from содрога́ться (sodrogátʹsja) +‎ -ну́ть (-nútʹ).

Pronunciation

  • IPA(key): [sədrɐɡˈnut͡sːə]

Verb

содрогну́ться • (sodrognútʹsjapf (imperfective содрога́ться)

  1. to shudder
    • 1840, Михаил Лермонтов [Mikhail Lermontov], “Княжна Мери. 11-го мая.”, in Герой нашего времени; English translation from Martin Parker, transl., A Hero of Our Time, Moscow: Foreign Languages Publishing House, 1951:
      Прие́зд его́ на Кавка́з — та́кже сле́дствие его́ романти́ческого фанати́зма: я уве́рен, что накану́не отъе́зда из отцо́вской дере́вни он говори́л с мра́чным ви́дом како́й-нибудь хоро́шенькой сосе́дке, что он е́дет не так, про́сто, служи́ть, но что и́щет сме́рти, потому́ что… тут, он, ве́рно, закры́л глаза́ руко́ю и продолжа́л так: «Нет, вы (и́ли ты) э́того не должны́ знать! Ва́ша чи́стая душа́ содрогнётся! Да и к чему́? Что я для вас! Поймёте ли вы меня́?» — и так да́лее.
      Prijézd jevó na Kavkáz — tákže slédstvije jevó romantíčeskovo fanatízma: ja uvéren, što nakanúne otʺjézda iz otcóvskoj derévni on govoríl s mráčnym vídom kakój-nibudʹ xoróšenʹkoj sosédke, što on jédet ne tak, prósto, služítʹ, no što íščet smérti, potomú što… tut, on, vérno, zakrýl glazá rukóju i prodolžál tak: «Net, vy (íli ty) étovo ne dolžný znatʹ! Váša čístaja dušá sodrognjótsja! Da i k čemú? Što ja dlja vas! Pojmjóte li vy menjá?» — i tak dáleje.
      His coming to the Caucasus too was the result of his romantic fanaticism. I am certain that on the eve of his departure from his father's village he tragically announced to some comely neighbour that he was not going merely to serve in the army, but to seek death, because . . . at this point he probably covered his eyes with his hand and went on like this: "No, you must not know the reason! Your pure soul would shudder at the thought! And why should you? What am I to you? Can you understand me?" and so on and so forth.

Conjugation