խռովութիւն

Old Armenian

Etymology

խռով (xṙov) +‎ -ութիւն (-utʻiwn)

Noun

խռովութիւն • (xṙovutʻiwn)

  1. confusion, entanglement, disorder
  2. the movement of the sea

Declension

n-type
singular plural
nominative խռովութիւն (xṙovutʻiwn) խռովութիւնք (xṙovutʻiwnkʻ)
genitive խռուվութեան (xṙuvutʻean) խռուվութեանց (xṙuvutʻeancʻ)
dative խռուվութեան (xṙuvutʻean) խռուվութեանց (xṙuvutʻeancʻ)
accusative խռովութիւն (xṙovutʻiwn) խռովութիւնս (xṙovutʻiwns)
ablative խռուվութենէ (xṙuvutʻenē) խռուվութեանց (xṙuvutʻeancʻ)
instrumental խռուվութեամբ (xṙuvutʻeamb) խռուվութեամբք (xṙuvutʻeambkʻ)
locative խռուվութեան (xṙuvutʻean) խռովութիւնս (xṙovutʻiwns)

Descendants

  • Armenian: խռովություն (xṙovutʻyun)

Further reading