تؤمروا
Arabic
Etymology 1
Verb
تُؤْمَرُوا • (tuʔmarū) (form I) /tuʔ.ma.ruː/
- second-person masculine plural non-past passive subjunctive/jussive of أَمَرَ (ʔamara, “to command”)
Etymology 2
Verb
تؤمروا (form II)
تُؤْمَرُوا • (tuʔmarū) (form I) /tuʔ.ma.ruː/
تؤمروا (form II)