حكو
Arabic
Noun
حَكْو • (ḥakw) m
- verbal noun of حَكَا (ḥakā) (form I)
Declension
| singular | basic singular triptote | ||
|---|---|---|---|
| indefinite | definite | construct | |
| informal | حَكْو ḥakw |
الْحَكْو al-ḥakw |
حَكْو ḥakw |
| nominative | حَكْوٌ ḥakwun |
الْحَكْوُ al-ḥakwu |
حَكْوُ ḥakwu |
| accusative | حَكْوًا ḥakwan |
الْحَكْوَ al-ḥakwa |
حَكْوَ ḥakwa |
| genitive | حَكْوٍ ḥakwin |
الْحَكْوِ al-ḥakwi |
حَكْوِ ḥakwi |