எதிர்ப்பு
Tamil
Etymology
Verbal noun formed from எதிர் (etir) + -ப்பு (-ppu).
Pronunciation
- IPA(key): /ed̪iɾpːɯ/
Noun
எதிர்ப்பு • (etirppu) (plural எதிர்ப்புகள்)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | etirppu |
எதிர்ப்புகள் etirppukaḷ |
| vocative | எதிர்ப்பே etirppē |
எதிர்ப்புகளே etirppukaḷē |
| accusative | எதிர்ப்பை etirppai |
எதிர்ப்புகளை etirppukaḷai |
| dative | எதிர்ப்புக்கு etirppukku |
எதிர்ப்புகளுக்கு etirppukaḷukku |
| benefactive | எதிர்ப்புக்காக etirppukkāka |
எதிர்ப்புகளுக்காக etirppukaḷukkāka |
| genitive 1 | எதிர்ப்புடைய etirppuṭaiya |
எதிர்ப்புகளுடைய etirppukaḷuṭaiya |
| genitive 2 | எதிர்ப்பின் etirppiṉ |
எதிர்ப்புகளின் etirppukaḷiṉ |
| locative 1 | எதிர்ப்பில் etirppil |
எதிர்ப்புகளில் etirppukaḷil |
| locative 2 | எதிர்ப்பிடம் etirppiṭam |
எதிர்ப்புகளிடம் etirppukaḷiṭam |
| sociative 1 | எதிர்ப்போடு etirppōṭu |
எதிர்ப்புகளோடு etirppukaḷōṭu |
| sociative 2 | எதிர்ப்புடன் etirppuṭaṉ |
எதிர்ப்புகளுடன் etirppukaḷuṭaṉ |
| instrumental | எதிர்ப்பால் etirppāl |
எதிர்ப்புகளால் etirppukaḷāl |
| ablative | எதிர்ப்பிலிருந்து etirppiliruntu |
எதிர்ப்புகளிலிருந்து etirppukaḷiliruntu |
Noun
எதிர்ப்பு • (etirppu)
- (rare) omen
- Synonym: சகுனம் (cakuṉam)
References
- University of Madras (1924–1936) “எதிர்ப்பு”, in Tamil Lexicon, Madras [Chennai]: Diocesan Press