ἐτήτυμον

Ancient Greek

Pronunciation

 

Adjective

ἐτήτῠμον • (etḗtŭmon)

  1. inflection of ἐτήτῠμος (etḗtŭmos):
    1. neuter nominative/accusative/vocative singular
    2. masculine/feminine accusative singular

Adverb

ἐτήτῠμον • (etḗtŭmon)

  1. really, truly, actually