Ὑδροῦς
Ancient Greek
Etymology
From ὕδωρ (húdōr, “water”) + -οῦς (-oûs, “-ous, -ful”).
Pronunciation
- (5th BCE Attic) IPA(key): /hy.drûːs/
- (1st CE Egyptian) IPA(key): /(h)yˈdrus/
- (4th CE Koine) IPA(key): /yˈðrus/
- (10th CE Byzantine) IPA(key): /yˈðrus/
- (15th CE Constantinopolitan) IPA(key): /iˈðrus/
Proper noun
Ὑδροῦς • (Hudroûs) m (genitive Ὑδροῦντος); third declension
Inflection
| Case / # | Singular | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominative | ὁ Ὑδροῦς ho Hudroûs | ||||||||||||
| Genitive | τοῦ Ὑδροῦντος toû Hudroûntos | ||||||||||||
| Dative | τῷ Ὑδροῦντῐ tōî Hudroûntĭ | ||||||||||||
| Accusative | τὸν Ὑδροῦντᾰ tòn Hudroûntă | ||||||||||||
| Vocative | Ὑδροῦν Hudroûn | ||||||||||||
| Notes: |
| ||||||||||||