Miloň
Old Czech
Etymology
Pronunciation
Proper noun
Miloň m pers
- a male given name
Declension
Declension of Miloň (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | Miloň | Miloně | Miloni, Miloňové |
| genitive | Miloně | Miloňú | Miloňóv |
| dative | Miloňu, Miloňovi | Miloňoma | Miloňóm |
| accusative | Miloně | Miloně | Miloně |
| vocative | Miloňu | Miloně | Miloni, Miloňové |
| locative | Miloňu, Miloňovi | Miloňú | Miloních |
| instrumental | Miloňem | Miloňoma | Miloni |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
- Jan Gebauer (1903–1916) “Miloň”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění