Olomúčěnín
Old Czech
Pronunciation
Noun
Olomúčěnín m pers
- person from Olomouc
Declension
Declension of Olomúčěnín (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | Olomúčěnín | Olomúčěníny | Olomúčěné, Olomúčanové |
| genitive | Olomúčěnína | Olomúčěnínú | Olomúčan, Olomúčanóv |
| dative | Olomúčěnínu, Olomúčěnínovi | Olomúčěnínoma | Olomúčanóm |
| accusative | Olomúčěnína | Olomúčěníny | Olomúčany |
| vocative | Olomúčěníne | Olomúčěníny | Olomúčěné, Olomúčanové |
| locative | Olomúčěnínu, Olomúčěnínovi | Olomúčěnínú | Olomúčěniech |
| instrumental | Olomúčěnínem | Olomúčěnínoma | Olomúčany |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: Olomoučan
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “Olomúčěnín”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění