Olomúc
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈolomuːt͡s]
- Hyphenation: Olo‧múc
Proper noun
Olomúc f or m inan
- (obsolete) alternative form of Olomouc: a city in Moravia, Czech Republic
- 1843, Václav Vladivoj Tomek, W. Wladiwoje Tomka Děje země české[1], Praha: České museum, page 58:
- Ale byla mu rozepře s bratrem Wratislawem, který maje Olomúc město na wýžiwu swau, chtěl tu samostatně panovati, a protivil se Spitihněwovi. Ale wtrhna kníže do Morawy, zemi jemu odňal, a Wratislaw do Uher utekl (1056), až potom později se smířil s ním, a Olomúc jemu nawrácena.
- (please add an English translation of this quotation)
- 1861 October 1, Dalibor[2], volume 4, number 28, page 228:
- Dle mého náhledu dostane se sotva kdo na varhanické místo, kteréžto se obsaditi mělo, neb to má dávno slíbené jeden choralista v Olomúci.
- (please add an English translation of this quotation)
Usage notes
- See usage note at Olomouc for the usage of the different genders.
Declension
when feminine:
Declension of Olomúc (sg-only soft zero-ending feminine)
| singular | |
|---|---|
| nominative | Olomúc |
| genitive | Olomúce |
| dative | Olomúci |
| accusative | Olomúc |
| vocative | Olomúci |
| locative | Olomúci |
| instrumental | Olomúcí |
when masculine:
Declension of Olomúc (sg-only soft masculine inanimate)
| singular | |
|---|---|
| nominative | Olomúc |
| genitive | Olomúce |
| dative | Olomúci |
| accusative | Olomúc |
| vocative | Olomúci |
| locative | Olomúci |
| instrumental | Olomúcem |
Further reading
- “Olomúc”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)