Ratimír
See also: Ratimir
Old Czech
Etymology
From Proto-Slavic *ortь (“war, battle”) (Old Church Slavonic рать (ratĭ)) + *mȋrъ (“peace”). First attested in 1201.[1]
Pronunciation
Proper noun
Ratimír m pers
- a male given name
Declension
Declension of Ratimír (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | Ratimír | Ratimíry | Ratimíři, Ratimírové |
| genitive | Ratimíra | Ratimírú | Ratimíróv |
| dative | Ratimíru, Ratimírovi | Ratimíroma | Ratimíróm |
| accusative | Ratimíra | Ratimíry | Ratimíry |
| vocative | Ratimíře | Ratimíry | Ratimíři, Ratimírové |
| locative | Ratimíru, Ratimírovi | Ratimírú | Ratimířiech |
| instrumental | Ratimírem | Ratimíroma | Ratimíry |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
- ^ Pleskalová, Jana (1998) Tvoření nejstarších českých osobních jmen [Formation of the oldest Czech personal names] (in Czech), Brno: Masarykova univerzita, →ISBN, page 139
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “Ratimír”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění