bělmo
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech bělmo, from Proto-Slavic *bělьmo.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbjɛlmo]
Noun
bělmo n
Declension
Declension of bělmo (hard neuter reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bělmo | bělma |
| genitive | bělma | bělem |
| dative | bělmu | bělmům |
| accusative | bělmo | bělma |
| vocative | bělmo | bělma |
| locative | bělmu | bělmech |
| instrumental | bělmem | bělmy |
Further reading
- “bělmo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “bělmo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
Old Czech
Alternative forms
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *bělьmo, from běl + -mo. First attested in the 14th century.[1]
Pronunciation
Noun
bělmo n
Declension
Declension of bělmo (hard o-stem reducible)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | bělmo | bělmě | bělma |
| genitive | bělma | bělmú | bělem |
| dative | bělmu | bělmoma | bělmóm |
| accusative | bělmo | bělmě | bělma |
| vocative | bělmo | bělmě | bělma |
| locative | bělmě, bělmu | bělmú | bělmiech |
| instrumental | bělmem | bělmoma | bělmy |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: bělmo
References
- ^ Rejzek, Jiří (2015) “bělmo”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 80
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “bělmo”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění